HUDBA

Vzácné okamžiky, kdy se zastaví a odpočívá, má Elen Jollyová spojené s poslechem hudby. Když je doma a cítí se unavená a osamělá, má chuť se zaposlouchat do písniček Camille O’Sullivan, ale nakonec si pustí Morphine. Když se naloží do vany, poslouchá Giulii Tellarini. Co na tom, že inspektorka španělsky nerozumí. V Praze by toho chtěla slyšet víc a třeba i zajít na koncert, ale není čas a není s kým… Stále se jí vrací slova písně, kterou zalechla z Šafránkova autorádia a mrzí ji, že neví, kdo ji zpívá…(?)

MUSIC

Rare moments when Elen Jolly stops working and takes a rest are reserved for listening to music. At home, tired and lonely, she would like to listen to Camille O’Sullivan but in the end she puts a Morphine CD on. Giulia Tellarini is her music of choice when she takes a bath. It’s of no importance that the inspector does not understand a word in Spanish. When she is in Prague, she would love to hear more music and perhaps even to go to a gig but there is never time and nobody to go with… The lyrics of the song she heard on Šafránek’s  car radio keep coming back to her and she regrets not to know the singer…(?)